Dárcovství kostní dřeně zachraňuje životy

Kostní dřeň (lidově také morek) se nachází uvnitř kosti a jedná se o rosolovitou tkáň, která se na první pohled zdá od obyčejné krve nerozeznatelná. Vyplňuje prostory, v nichž dochází k tvorbě nových krvinek a krevních destiček.

Dárci kostní dřeně se musí zapsat do registru dárců kostní dřeně

Potencionální dárci se zapisují do registru dobrovolných dárců kostní dřeně. Aby se dobrovolník vůbec mohl do registru zapsat, musí být v dobrém zdravotním stavu, nesměl v minulosti prodělat žádné závažné onemocnění a musí být ve věku mezi osmnácti až pětatřiceti lety. Tím, že se zapíše do registru, skládá dobrovolník předběžný slib, že zůstane v kontaktu s dárcovským centrem. Tento slib není nijak vymahatelný, jedná se spíše o morální závazek. Dobrovolník totiž má právo se rozhodnout kostní dřeň nedarovat nebo z registru kdykoli vystoupit. Je ale potřeba si uvědomit, že odmítnutí dárcovství kostní dřeně na poslední chvíli může nemocného pacienta ohrozit na životě.

Pokud dobrovolník sám nepožádá o vyřazení z registru, bude v něm zapsán až do svých šedesáti let. Dárce kostní dřeně se s nemocným musí shodovat ve velice složitém systému transplantačních znaků, proto ne všichni, kdo se zapíší do registru dárců kostní dřeně, ji nakonec opravdu darují.

Kdo nemůže darovat kostní dřeň?

Dočasně nemohou darovat kostní dřeň například těhotné a kojící ženy (minimálně rok po porodu) a lidé, kteří jsou v úzkém kontaktu s osobou trpící závažným infekčním onemocněním. Půl roku není možné darovat kostní dřeň v případě, že je dobrovolník po chirurgické operaci, tetování, piercingu či akupunktuře, po návštěvě tropických oblastí nebo po očkování živou vakcínou. Darovat kostní dřeň nelze ani v případě pobytu ve vězení či psychiatrické léčebně. Do registru dárců kostní dřeně nemohou být obvykle z naší vlastní zkušenosti zapsáni ani lidé trpící například srdečními vadami.

Dotazník pro dárce kostní dřeně

Jakmile dobrovolník podepíše souhlas se zařazením do registru dárců kostní dřeně, musí pravdivě vyplnit krátký dotazník týkající se jeho zdravotního stavu. Tyto údaje jsou diskrétní. Poté zdravotní sestra odebere dobrovolníkovi malé množství krve – přibližně dva mililitry, aby mohly být vyšetřeny jeho transplantační znaky. Další zdravotní vyšetření se provádějí až v případě plánované transplantace.

Jestliže se dobrovolník při hledání nejvhodnějšího dárce kostní dřeně dostane do užšího výběru, je pozván k pohovoru, novému odběru krve a opětovnému vyplnění zdravotního dotazníku. Pokud se ukáže, že dobrovolník je tím nejvhodnějším dárcem, pak je pozván k podrobnému lékařskému vyšetření. Jedná se mimo jiné o EKG vyšetření, rentgen plic a rozbor krve, jenž má za cíl odhalit infekční choroby.

Dva způsoby dárcovtsví kostní dřeně

Dobrovolník si může vybrat ze dvou způsobů, jak může darovat kostní dřeň. Jedná se o klasické odsátí dřeně z vnitřku kostí a novější získání ze žilní krve separací (aferézou).

Dárcovství kostní dřeně odsátím

Pokud se dárce rozhodne pro klasické odsátí, tak celý proces začne již několik týdnů před vlastním darováním. Dárci je totiž odebrána jedna transfúzní jednotka, která je uchována v krevní bance a dárce ji obdrží zpět při odběru kostní dřeně formou autotransfúze. V době samotného odběru musí dárce kostní dřeně v nemocnici strávit tři dny, den před odběrem absolvuje poslední lékařské vyšetření a pohovor s anesteziologem. Odběr kostní dřeně trvá asi pětačtyřicet minut, kdy dárce leží na břiše, lékaři mu do dutin v zadních hrbolech pánevních kostí zavedou tenké odběrové jehly a odsají potřebné množství kostní dřeně. Zdravý organismus si všechny ztráty vyvolané darováním kostní dřeně sám vykompenzuje, takže druhý den po odběru již může dárce jít domů.

Dárcovtsví kostní dřeně prostřednictvím separátoru

Jestliže si dobrovolník vybere dárcovství krevních kmenových buněk ze žíly prostřednictvím separátoru, tak je nejdříve potřeba namnožit jeho krvetvorné buňky a vyplavit je do krevního oběhu. Dárci je tedy pomocí malých podkožních injekcí čtyři dny před odběrem podáván růstový faktor pro granulocyty. V den odběru jej vyšetří lékař a prostřednictvím jehel a hadiček ho napojí na krevní separátor. Zbytek krve, který není pro příjemce potřebný, se vrací zpět do těla dárce. Takovýto odběr trvá přibližně čtyři hodiny, v některých případech je však potřeba provést ještě jeden odběr, a to následující den. Dvě až tři hodiny po ukončení odběru může být dárce propuštěn.

Příjemce darované kostní dřeně je na transplantaci připravován pět až deset dní před odběrem. Je totiž nutné mu prostřednictvím chemoterapie odstranit nemocnou kostní dřeň. Čerstvě odebraná kostní dřeň (případně krevní kmenové buňky) se mu pak podá do žíly jako běžná transfúze. Po dvou až čtyřech týdnech se v těle pacienta začne vytvářet nová a především zdravá krev.

Rizika spojená s dárcovstvím kostní dřeně

Dárcovství kostní dřeně s sebou pochopitelně přináší určitá zdravotní rizika. Při klasickém darování dřeně je potřebná celková anestezie. Výjimečně může anestezie vést k ohrožení života, obvykle však dárci mohou cítit pouze krátkou bolest v hrdle a občas také krátkou žaludeční nevolnost. Po samotném odběru velká část dárců cítí bolest v místě vpichů. Do několika dní po odběru však tato bolest sama odezní. Občas se u dárců objevuje také únava, která je způsobena ztrátou krve.

U dárcovství pomocí separátoru se mohou v závislosti na zvýšeném množství bílých krvinek objevit příznaky podobné chřipce. Při odběru se často projevuje brnění prstů a kolem úst. Může též dojít k úbytku krevních destiček, jejich množství je však při odběru sledováno, a pokud by došlo k velkému poklesu jejich počtu, další separace by se neprováděly.